.
A čí je všechna poezie
slunečných rán
nočního sněžení
naštvaného vichru
dob kdy jsi sám
jiskření ticha
přepravě
slůvek milenců
po vánku
v okolí srdce stálé chvění
A čí je právě poezie všechna
letící přes kontinenty
zrozená v trávě
nad hlavami těch
kdož k proudící řece
hledají ventil
u hory žebříky
volají nech nás!
Máte povolení k létání?
Ne, díky.
A jak jé té chudince schované za mraky
jak těžce se mu pod zemí dýše
když lidé zapomenou věřit na zázraky
a nikdo jim nenapíše
A čí je všechna poezie
nočních rán
slunečného sněžení
štvaného vichru
samy doby
řevu ohně
doručených slibů
..
kterou jsme
odměněni
.
.
Všude, všude, tvůrčí hmota a kol tvárná motta. Přepis tvůrčích myšlenek až do prstů. Kultivující verš stane se majetkem "globální" civilizace i s jejich bolestí a krásou.
Jsi pěkně zvýdavej, Básníku.
20.12.2020 15:33:29 | šerý