.
Neznám když vstoupí duše do ticha
snad ticho oddané duši
Medvídek dětství pelichá
kam poděl se netuším
Jsou slova jenž jsme řekli druhým
a patřila nám
s pohledem do slunce
v očích kruhy
únava úžasu
dekuji vteřinám
a tak jsem Času napsal dopis
kde převáží loď trpný rod
a my jsme psanci boží
do deště vykřičený sen
a tys ta kdo spí
opuštěný ostrov s nevírou
alespoň v prosinci ožij
do míst kde neznámá je duše v tichu
a já tě znovu tisknu
jak knihu srdce svého
kde dobro zvítězilo
osahej mě všude - pustím tě do svých snů
ve světě
kde je zloba trapná
a láska silou
.
.
mám rád knihy...
29.12.2020 17:46:09 | enigman
Věřím. Vyjádření mysli. Však vybírat srdcem.. navzdory době.. a nikdy nepálit.. a ty zničené si zapamatovat slovo od slova:)
31.12.2020 04:34:07 | Now
Psát dopis času, tak pro pošťáka sprintera. A ten Medvídek dětství... Pěkný to máš*
26.12.2020 02:02:53 | šerý