Herci

Skrze prsty svět se dívá,
na blázny, snílky a šašky.
Život často cirkus bývá.
My jsme klauni této frašky.

Vím to - jsem přeci krví tvou!
Cítím co ty, tak proč se bát?
Herci si masky neberou,
v manéži my budeme stát!

A lidé budou pískat, řvát,
hřímat, co plíce dovolí.
My budeme se v duchu smát,
nás dva už to snad nebolí.

Ať si klopí oči dolů,
ti, které my tak bavíme.
Nejsme členy stáda volů;
jen zrcadla jim stavíme.

Máš svůj nos a dlouhé boty?
Když my vzplanem, tak hoříme.
Mezi lidmi, že jsou ploty?
To právě my je boříme.