dunět petardy
ani se nezardím nad láskou svou
dohoní mě dým
a předá štafetový kolík
ani se nezardím
zestárl jsem a jedno je mi kolik
mi je
zmije z Malého prince
dočetl sem až jsem
za sebou slova a stín cest
čas bláznivý melancholik
A po zakázané noci
ráno
začneme vycházet
Opilci bouchají do okapů
jsme za zrcadlem teprv napůl
ještě vrhá prasátka
na zeď
naše světlo
A po třistapětašedesáté
si opakuji
když vstupuji
trochu zmaten
( venku se zuji )
do tvé podoby
do hor skoby
na cestu s metlou
a k svačině:
na zem správnou stranou padlé
MILUJI.
.
.
krásný nový rok milý Nowe :-))
31.12.2020 09:33:16 | Iva Husárková
Děkuji. I Vám. Snad se nám zadaří jak Machovi a Šebestové vyléčit tu Kropáčkovu angínu, abychom mohli společně do ZOO. Tedy vidět se, slyšet se, objímat.
Rok plný naděje a dobré poezie přeji. M.:)
31.12.2020 11:07:05 | Now