Návštěvnost
světelní
světelní
zírání do slunce přes zakalený svět
průsvitné děti vyrostlé ze střepů
rozbitého okna
lámou si světlo na chleba
tělo mé tmy má dlouhé prsty s lucernami na konci
němě kolébavými
spánek uložený hluboko v kostech;
a že nejsem na žádném snímku
hledám v dálce za jménem
vyvolávaným tiše jak poslední přání
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tiskv expozici...
08.03.2021 14:57:35 | enigman
...jako Aura......Ji.
25.01.2021 20:28:01 | jitoush
Vojtěško tato je hodně o tom zamyšlení.* ST:)
23.01.2021 16:45:31 | jenommarie
... průsvitné děti vyrostlé ze střepů / rozbitého okna. Tak to je skvělé, když se tak člověk zamyslí...
Hodně povedená poezie, BRAVO*
22.01.2021 21:17:27 | šerý
"tělo..tmy má dlouhé prsty" / a ischemické srdéčko /...nádherná báseň**ST* :-D*
22.01.2021 17:07:59 | Frr
Na dřeň, rentgenem prosvicená. Verše však září do tmy jako když škrtneš sirkou. ST
22.01.2021 16:40:41 | Vivien