Po větvích

Po větvích

Anotace: ...

 

Půjdu ti naproti, stmívá se
a větve stromů
 lamentují
naposled zamrká štíhlá lampa
a stíny navždy boty zují
 
dlouhý byl den a déšť jak smutek
zalézal do kůže
záhybů
nafoukal listí do temných rohů
přinesl vzpomínky, dávný dluh
 
jak tu tak ležíš sny tě hřejí
srdce si hraje něžný tón
na horký písek nenasněží
a klidná hladina nezná sklon
 
měla jsi strom jako malá
v koruně dům
tvůj celý svět
jednou když rozum hledal nové cesty
slezla jsi dolů naposled
 
do noci netrefí paprsky tenké
usíná oslaben
každý plamínek
počkám pod korunou kde to vše začalo
trhej a ochutnej
trochu vzpomínek

 

Autor poeta, 22.01.2021
Přečteno 209x
Tipy 24
Poslední tipující: Nikita44, mkinka, Akrij8, Emily Říhová, Aramgad, jitoush, Guldrun, jenommarie, Kubíno, šerý, ...
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

...a líbej nebo pusu na čelíčko......Ji./úsměv/

25.01.2021 20:22:49 | jitoush

Stavění těch dětských skrýší
do vzpomínek chvíli zpět.
Na chvíli zas malí býti
nechat fantasii dětskou kvést. *ST
moc pěkná báseň:)

23.01.2021 17:02:56 | jenommarie

Pěkné verše, líbí se mi*
V prvé (a) bych zamodřil. A potom si Tě, nějak udobřil.

22.01.2021 21:38:31 | šerý

Já taky jeden takový měla. Bezinku a její koruna byla přesně nad stříškou nad popelnicemi... :)Ty zralá plody nadělají na tričku paseku.:)

22.01.2021 18:23:05 | Dreamy

Asi to v deseti není úplně stejné , ale to tričko dolu a vyprat.. hned ;))

22.01.2021 18:27:35 | poeta

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí