Psychopat

Dívala jsem se ti do očí.
Jak jen člověk může být,
tak neskutečně prázdný,
bez duše, jako holobyt.

Nevím zda se tě mám bát,
litovat tvůj život nebo utíkat.
Jak vůbec může existovat,
takový parchant - psychpat.

Snažím se tě držet od těla,
už pěkně dlouhou řadu let,
někdo říká, že bych neměla,
nenechám se stáhnout zpět.

Směješ se utrpení druhých,
dobře vím, že si v tom libuješ.
Slyším tvůj libozvučný smích,
který vábí poutníky, jako Sirény.

Jsi pro mně odstrašující případ,
bála jsem se, že budu jako ty,
že budu podvádět, stále lhát.
Mám z tebe stále noční můry.

Pokud se někomu zmíním,
o tom jaká jsi, nevěří mi a
vyvrací mi mé vzpomínky,
jsi přece dokonalá - babička.