Návštěvnost
hranice zapomnění
hranice zapomnění
opatrné dýchání do oken
a do starých míst
minulost se zasekla hned pod jezem
prokřehlý les přes vitráž vratkého slunce
přešel jak po uhlících; --
v zemi za tunelem
sněží průsvitné domy
obýváš jeden; se svěšenou hlavou
s vikýři nebe
s loňskými skořápkami vosích hnízd; --
zatímco paprsek světla v tobě vyřezává nové místnosti
hlas zahrady ti kamení v základech
jak dávno opuštěná rostlina
Komentáře (11)
Komentujících (9)
Doporučit
TiskVidím i vikýř, je blíž k nebi...
14.01.2024 08:37:25 | básněnka
...když hlas se stáčí k Zázraku jako křivka času ve Vesmíru...ST* ST* ST*
04.04.2021 04:59:31 | Frr
Paprsek světla vyřezává nové místnosti a Tvá poezie nové světy, krása, milá Vojtěško
19.03.2021 01:46:27 | Akrij8
dýchá...
08.03.2021 14:55:09 | enigman
... démantný srp v zahradách zazáří ...
05.02.2021 11:21:40 | Marcella
kdepak srp ..jenom prach v paprsku :)
05.02.2021 18:11:20 | vojtěška
Nehnutost chvil v pustých prostorách.
Hedvábná ušlechtilost pavučin.
Sesychání starých časů.
Život se v inkoustových kouřích rozpouští do noci.
;-)ST
04.02.2021 22:13:10 | Tomcat
ušlechtilost chvil - sesychání starých víl v inkoustových pavučinách života :)
05.02.2021 18:33:30 | vojtěška
moje máma si dopisovala s ivanem olbrachtem
já jí to to přednesu
to teskno
jí potěší
mně se to líbí ;-)
04.02.2021 22:11:03 | Yry