Dáno

Dáno

Anotace: .

.
Že prý jsem její jediný
užasly květiny
poskytne rámě otvírá dveře
divily se i keře
šepot ukrývané lásky ve větvích
starých stromů
léta jdou a stále sníh
tolik padlých hvězd
k bádání astronomům

Pršíme ať se zázrak stane
v pokojíčcích s plyšáky
hlavy rozestlané
a naráz ti neživí
mají city taky
darovaný kaštan střeží, ví
pravdu o zatoulaném semínku
co si neřekneme nevyklíčí
pár neznámých osob
na snímku

Věk náš odchází do prázdnoty
aniž by cokoli vzkázal
Ještě se naposled zasnoubím
svatební dar - snad váza?

A do ní si daruji
užaslé květiny
rámě a šepot první motýl
tvůj odchod do koupelny
a návrat bez šatů
vůni korun
do nichž jsme
vyšplhali každé léto pro třešně
můj ostych tvé ano
naději usedlou
na trůn
Údiv nech stranou
Potěš mě
tiše
než první vzpomínky
vstanou
než umřu ti
umřeš mně

Naše datum
.. .. ....
.
.
Autor Now, 11.02.2021
Přečteno 185x
Tipy 17
Poslední tipující: Emily Říhová, Akrij8, Marten, jenommarie, Frr, zdenka, petrzal, mkinka, Majda, Dreamy
ikonkaKomentáře (12)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Děkuji.

15.02.2021 06:44:43 | Now

Krásné a tešte se vzájemně..květy ať neuvadnou a stále jsou úzaslé.*:);)

11.02.2021 13:46:44 | jenommarie

To by bylo dlouhé povídání o tom, jak se člověk, nejenom ve vztahu k Floře, znehodnocuje jakožto partner k žití.

15.02.2021 06:44:14 | Now

Asi určitě..ale když si to uvědomuje..někdy pro lze udělat..někdy ne..dle situace a povah. Ať se vám daří více ..jasně že to snadné často není.:);)

15.02.2021 08:20:32 | jenommarie

Což o to, já býti ok, jen stav člověka k jeho matce mi nejde na rozum. Snažíme se ochránit stáří (a úcta všem, kdož tak činí). Proč tedy nechráníme místo, které je naším životem?

17.02.2021 07:17:57 | Now

Ano v tom máš naprostou pravdu
a tíha i když nelze, bývá nejstrašnější, aspoň u mne to tak bylo. Něco, co beru za nejvíc bolestné a nezměním.
Máme život držet pevně a řekni mi upřímně, daří se TI to vždy?
No asi je to o něčem jiném, jen jsi mi dal okénko zpět a to v tuto dobu mívám často, je tolik toho co člověk může a zároveň i tolik toho s čím nic nezmůže, bohužel. Omlouvám se za můj pochod myšlenek..k tvé basni to nepatří.
Přeji TI pěkné dny milý Nowe.:);)

17.02.2021 11:56:15 | jenommarie

miluji věci ... mlčenlivé ... již nejednou napsal ... spolu s tebou ... kdosi ... úsměv.z

11.02.2021 10:22:19 | zdenka

Na nemocniční postel padá svět...

11.02.2021 10:59:34 | Now

Užaslé květiny..ty musí krásně vonět.
Fajn tě znovu Nowe číst. :)

11.02.2021 09:18:37 | Dreamy

Květiny nejvíce voní při svém zániku, takže velice trefný komentář.
Ještě bych chtěl zaznamenat, jak se stýská květináčům.. :)
Ď.

11.02.2021 09:34:30 | Now

Na to si počkám...zajímá mě, jak rychle takový květináč touží po vysypání a vložení nové hlíny, nové rostlinky...a jak dlouho si nese stopu té původní:-)

11.02.2021 09:37:14 | Dreamy

Asi záleží na tom, jak je výrobce naprogramuje.. :) Ale je fajn vědět, že kolikrát i plastová blbost může být nositelem čehosi ušlechtilého.

11.02.2021 09:42:29 | Now

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí