Anotace: To se někdy stává... .
Sedím a koukám si do kraje
Hranice nevnímám, touha dozraje.
Obloha modrá nade mnou se vznáší
Touha ta podivná, uvnitř duše raší.
Sedím a mozek brzdí city
Jak utišit tu bouři v duši
Nebo snad jí plný průchod dát?
To s jinou, jinde bych byl rád.
05.03.2021 21:33:36 Emily Říhová
Kéž vůle nás nikdy neopouští
i když je cesta klikatá,
stále dál se každý pouští,
do sucha i do bláta
však v každém kroku jak se zdá
je krása i síla bezbřehá...
Krásný večer :)
04.03.2021 23:03:27 Emily Říhová
Ta bouře citů, jíž srdce přetéká,
snaží se najít a nenachází klid,
je marná, jak lidská touha odvěká,
co chce cesty srdce rozumem pochopit...
Opatruj se... hodně štěstí a sil :)
04.03.2021 23:06:05 Protos1182
Děkuji velice děvo spanilá
zivot je jak jízda
Co znovu se nekoná.
Jen touhy a radost
někdy i pláč.
Tak plní nás vůlí
Zas a zas a zas
28.02.2021 21:27:34 jenommarie
Srdci se nedá poručit:)
01.03.2021 07:17:18 Protos1182
To nedá, jen to bývá šílený
01.03.2021 11:15:20 jenommarie
:)) to znám, ale bez lásky prázdno;) Pěkný den TI přeji