Někdy mi hlavou
Protéká řeka
Je dravá a plná ryb,
Které plavou
Proti proudu
Pění a točí se
Kolem kamenů
A každému
Kdo do ní vejde
Podtrhne nohy
Někdy mi hlavou
Proletí vítr
Studený a rychlý
Jako milenec
Co nemiluje
Dovnitř a ven
Bez hlesu
a s očima
upřenýma
na pelest
Někdy mi hlavou
Projde rota vojáků
Pavoučí osminoží
Dvojice s bruslemi
Květinářka, co nasedla
Do jiné tramvaje
Lentilka zapomenutá
V krabičce
Motýl, který se právě
Vyklubal z kukly
A všichni do jednoho
Se poctivě zapíšou
Do knihy návštěv…
Polévka gazpacho se podává zásadně studená..:) Však tato poezie je plně z ohně. Hlava XXII, ve své absurditě a výpovědi dílo blízké mému srdci. A kdyby se ptali po básni, máte ji před očima.
01.06.2023 05:05:31 | Now
:)...no, někoho tahle neznalost může stát postup:)...no ten název jsem bohapustě zneužila..děkuju za komenty!
10.06.2023 02:09:42 | gaspacho
Umím si to představit a cítím v hlavě různé proudy..to je mazec někdy. :))
Pěkně napsané. *ST
16.04.2021 11:08:12 | jenommarie
Třetí, pro mě top. Čtu a nelze mi touto básní jen jako vítr profičet, tohle chce pomalu. Líbí, moc. Snad jediná lentilka, má šanci se nezapSaT ..
16.04.2021 09:49:00 | Vivien
zapisuju se poctivě do knihy návštěv děkuji že jsi mi dovolila vSToupit :-))
16.04.2021 03:53:05 | Iva Husárková