odněkud zevnitř masky
zahlédla jsem svou průsvitnou tvář
obývanou jménem
přerývavá krajina
dál padala němě
a řeka; ten akord
mi tvým dlouhým dotekem
připomněla příval --
stavím si ze slámy kostel; aby přihoříval
13.05.2023 15:32:09 Helen Mum
Sugestivní a zároveň křehká, do hloubi pronikající báseň! Děkuji, moc ráda jsem četla, milá Vojtěško :-)
26.06.2021 11:43:10 básněnka
A koupel nenazývám vodopád, teď znovu sněží a slova mají slámo spad....kam asi kostel znovu pad?
20.04.2021 22:58:02 šerý
... ze slámy. To ani základu by nebylo třeba. A přesto. Skrze "příval" je máš hluboké*