Návštěvnost
palčivosti
palčivosti
odněkud zevnitř masky
zahlédla jsem svou průsvitnou tvář
obývanou jménem
přerývavá krajina
dál padala němě
a řeka; ten akord
mi tvým dlouhým dotekem
připomněla příval --
stavím si ze slámy kostel; aby přihoříval
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskSugestivní a zároveň křehká, do hloubi pronikající báseň! Děkuji, moc ráda jsem četla, milá Vojtěško :-)
13.05.2023 15:32:09 | Helen Mum
Tvář obývaná jménem, krásné obrazy,rád jsem četl, milá vojtěško
01.10.2021 22:38:20 | Akrij8
A koupel nenazývám vodopád, teď znovu sněží a slova mají slámo spad....kam asi kostel znovu pad?
26.06.2021 11:43:10 | básněnka
jdu se ohřát...
05.05.2021 10:52:49 | enigman
Publikuj. Toto toužím číst, když se poprvé dotknu koupené knihy.
30.04.2021 02:36:46 | Now
... ze slámy. To ani základu by nebylo třeba. A přesto. Skrze "příval" je máš hluboké*
20.04.2021 22:58:02 | šerý
akordy zvedajícího se větru...ST* :-D*
20.04.2021 18:05:02 | Frr