Na rozkvetlé louce
na sluníčko hledí
V té zelené trávě
pampeliška sedí.
Žlutý kvítek hebký
do světa se směje.
Jeho krása něžná
na duši tak hřeje.
Sedí kvítek žlutý
větřík zvolna vane.
Nikdo nikdy neví
co se příště stane.
Včelka nebo čmelák
zastaví se letu.
Spočine pak cele
na tom něžném květu.
~☆~
ST. Nádherná pampeliška! Jsem potěšená z této básně. Moc se Ti povedla.
Krása přírody je úchvatná.
25.04.2021 09:02:00 | mkinka
A krása vnější i vnitřní jisté osůbky je taky úchvatná... . :0)
25.04.2021 09:06:59 | Protos1182
Hodně štěstí. Ať krása pampelišky věští.
25.04.2021 09:50:29 | mkinka
hřeješ mě na duši děkuji a přeju pampeliškovou neděli :-))
25.04.2021 08:19:36 | Iva Husárková
Tou pampeliškou jd ta jíž mám rád, však i juné může báseň hřát. Tak potom jsem i velmi rád, radost druhým rozdávat ;0)
25.04.2021 08:35:16 | Protos1182