splynutí

Po pár doušcích Medvědí krve 

zabalen v dece po tátovi 

 uložen do hebkého hávu lučních stébel 

odpoután od hmoty  

probouzím se do Zahrady srdce 

Bojím se dýchat

abych nenarušil

posvátné stezky větru

jsem na krásném místě 

V kamenech  kolem ohniště 

slyším jemné tóny kosmického jara

otevírám se do prostoru 

a mizím