Snad z úcty k větru

růžové kvítky ze snů vymetám
a úkrok k srdci Porozumět mu
na cestě kde svítíme tmám

Klid kachen u rybníka
Voda má spoustu času
Přežily jen kameny
které obtěžkaly
náš čas k žití
a už za života lásce odvykat
Mluvit nic neříkat
Ublížit už i tím

A třeba je konec
právě o tom
rybník bez kachen
voda bezčasí
Kus odlomeného odlom
Věř tomu že
kdosi má šém
a nejsme mišmaš
myši zlákané na sýr

Snad z úcty
k lidství ještě
utíkám k řekám
abych
při žabím zpěvu usínal
Další úkrok
Srdce k Srdci
a tančí dál..
.
.