Teplo a klid

Položit na klín
hlavu svou znavenou
Cítit je teplo
vnímat ten tep.

Teplo těch nohou
do tváře hřeje.
Víčka má těžknou
krátí se dech.

Zavřou se oči
to teplo hřeje.
Jen nitro zbavené
ještě se směje.

Podej mi ruku
chvilku mě hřej.
Mé duši naivní
klidně se osude směj.

Zavřená víčka
vůně všech trav.
V dáli už konečně
hučí ten splav.

Na vlnách tepla
nech mě tak spát.
Jsi stromem u řeky
kde jsem byl rád.

Ve větvích vánek
zvolna si hraje.
Ovoce ve větvích
krásně tam zraje.

Na nohách v klíně
hlavu svou mám.
Pro teď už nebudu
uvnitř tam sám.

☆°☆

Kdo ví... .