Maluji slova.
Stále znova.
Papír a úhel.
Kresba nová.
Jako malá bych si zaplakala.
Pro štěstí si přihopsala.
To malá holka papírky
zas rozdávala.
Vzít něco do ruky je zázrak.
Nevěříte mi to?
Je to tak.
Pouhá operace
změní život hladce.
Šlachy zkrácené
a dítě nezbedné.
Povede se?
Dítě přeci tříleté.
Tak to dítě v sobě mám.
A vzpomínám stále dál.
Je to rituál.
Prsty šlapou.
Nejsem mrzák díky doktorům.
Mám štěstí.
Směji se i u příboru.
Ono není všechno samozřejmost.
Každý občas musí vykřičet radost,
že je mu dáno tu ještě den být.
A třeba zítřek a dál i víc.
Hýbu prsty.
Dítě dostalo šanci.
Tak má být.
Všem přeji vše dobré.
Lékařské ruce jsou hodné.
Věřte mi.
Děkuji já básněmi.
To je to, čím to chci vrátit.
Mohu tleskat.
Štěstím se klátit.
Prosím za všechny,
ať štěstí mají
a ti nejlepší andělé
při nich stojí.
Bože, já děvečkou šťastnou Tvojí.
Tak koktám Těch pár slov svých.
Mluvit o sobě není hřích.
Miluji Vás tady všechny
a chci to říct.
A co dodat víc?
Tak se barví duše
do zátiší pro vás.
Každému ze srdce barvu posílá.
Ať lásky u vás přibývá.
Jsem poutník
a má duše občas úzkostná.
Tak píši o sobě sama.
Moje duše otevřená brána.
Pro vás pro všechny.
Na život nemám lektvar kouzelný.
Ani nepíši příběh jedné princezny.
Jsem tu jsem.
A vy vyberte si,
jaká vlastně jsem.
Nejsem sama.
Liter šťastným doupětem.
A já učím se žít s mňoukotem.
Tak ať je všem hej,
i když je den ten a ten.
A tak duše píše obraz svůj.
Kamaráde můj, chvíli se mnou stůj.
A poslouchej tu malou holku,
co by ráda roztančila sálem polku.
I když je jí už o trochu pár let.
Stále vděčna za krásná slova hned.
To pro vás nabarvila jsem
v duši milý květ.
Vy můj krásný svět!
Brečím s vámi
příběh po příběhu.
Pádím nahoru i dolů.
S vámi cítím soustu bolů.
A stojím i na červeném semaforu.
Děkuji vám každou barvou.
Jsem občas hřejivou larvou.
Někdy mé nervy se někam, kam nechci kradou.
Uklidním se zahradou. Naplní mě pokorou.
Vy jste moji rodinou.
Říkám pravdu a nechodím skulinou.
Jsem pořád holka a chci milovat svět,
jak je krásný a učit se jeho krásu nazpaměť.
Právě teď.
maluješ nádherné a lidské obrazy dokážeš dojmout i obejmout výborně Jitu :-))
08.06.2021 03:33:44 | Iva Husárková
Děkuji. Jsi hodná a laskavá. Kéž se Ti daří a posílám obejmutí do dnešního dne.
08.06.2021 07:31:05 | mkinka
" LITER ŠŤASTNÝM DOUPĚTEM A JÁ UČÍM SE ŽÍT S MŇOUKOTEM " - to mne mkinko drahá dostalo**:-D*
07.06.2021 14:11:45 | Frr
"Ono není všechno samozřejmost.
Každý občas musí vykřičet radost,
že je mu dáno tu ještě den být."
veľmi pekná myšlienka i báseň :)
07.06.2021 13:18:03 | Pettie
Zajímavě jsi to vystihla, kolikrát těm zdravým a "sobeckým" lidem nedojde to, jak velké štěstí a zázrak je život a zdraví jako takové... Jak úžasné je chodit, mluvit, dotýkat se, slyšet nebo cítit. A další věci, které lidé nepoužívají běžně :o)
07.06.2021 12:56:11 | Crazymike
Moc děkuji. Každý den se podívám na své ruce a cítím zázrak, který mi byl dán.
Děkuji za ten zázrak, že nejsem chromá.
Děkuji za zastavení. Moc děkuji.
07.06.2021 14:43:42 | mkinka