Návštěvnost
ZAFOUKANÁ
ZAFOUKANÁ
vítr hlavou se ti honí
koukáš obzor
tam káně se kloní
ke kořisti
v poli širém
snít si
do údolí mocných
na terase vzácné
opájet se
můžeš
však vítr
mladé listí stromů vlní
a fouká
stále
do ní do ní do ní!
a do uší průvan žene
inspiraci krásné ženě
odloudit chce
směrem jiným
rozvlněným
mořem vánku
zafoukat ji
za mužem co na kahánku
nadechuje?
trochu spánku?
zatím duha její
v dáli na obzoru píše
zafoukals mě
SOS a bez tebe už
v srdci prázdná číše
dolévám si
láskou k větru
ohněm k žáru
neuhasíš
leda v páru
po požáru
není stopy
jen hebký déšť
si brouká
to ty
to ty
a na strunách bláznů
zasažených šípem větru
fouknou trochu
svého ticha
a v uchu jejich
slyšet není
nic
jen s ptáky
rozednění
…
Komentáře (29)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk:-)))
Stále jak PAVUČINA (SNŮ / SNĚNÍ / plná kapek rosy)
Jen zůstaň dlouho ...
(BABÍ i LÉTO)
03.10.2021 15:32:00 | Fialový metal
Děkuju moc, pro dnešek název sedí, u nás by jednoho odfoukl ...
03.10.2021 15:40:20 | Vivien
***
24.08.2021 10:03:52 | Dejvis
Až sem tě zafoukalo? Tak opět velký dík Dejve, že i ty minulé si čteš, a jsem ráda, že zas přidáváš nové, buď zdráv!
24.08.2021 10:07:08 | Vivien
neuhasíš…leda v páru … ladnou…partiturou…úsměv.z
06.07.2021 23:33:07 | zdenka
Máš dar od boha Zdeni, to mi napadá, když čtu tvá dila, i tvé komentáře. A to je dvakrát děkuji milá Zdenko.
06.07.2021 23:54:06 | Vivien
pobýt tady
ve Tvých řádcích
je zklidňující
připadám si jako
přikrytý
křídly...
krásná poezie
:-)
24.06.2021 14:50:27 | kaše
Večerem vítr vzrušující
a nad ránem vánek zklidňující
tak to z tvé básně cítím
každopádně nádherná...
17.06.2021 23:05:56 | Jackyl
Ježíš tak tos mi udělal radost Jackyle, především proto, že našels cestu do mého okénka, tuším u mě ještě nebyls, to je prima, tak zdravím a přeju pěkného dne!
18.06.2021 09:52:47 | Vivien
Mýlíš se Vivien, čtu tě často a několikrát jsem i dal tip. Často tvé básně čtu na noční a to už mám ten mozek trochu unavený a tvé básně jsou hodně "plnotučný", tím myslím krásné a že nejsou tak lehce banální a jednoduché jako ty mé.. I tuto jsem musel číst nadvakrát :o), abych pochopil...doufám, že správně:oD
18.06.2021 21:49:41 | Jackyl
Trochu se stydím, že jsem málo pozorná, tedy má omluva, že jsem vždy nezaznamenala tvou návštěvu. O to vic jsem potěšena tvým dodatkem. Myslim, že není nejdůležitější, aby báseň pojala všechnu moudrost světa, někdy stačí, že si psaním udělá člověk v sobě tak nějak vlídněji, taková samoočista, aspoň mně, chutná. Pokud si pochutná i čtenář, je mi ctí, a tobě děkuji, žes mi to takto příjemně napsal, pohladils. Protože některé mé básně, byť se snažím ve výsledku je činit pěknými, mají odraz "plnotučné" životní zkušenosti. Tedy napsals mi prima vzkaz, v pátek večer, o to vic hezké. A ano, vnímals pozorně :-)
18.06.2021 22:03:56 | Vivien
Pěkná, živly jsou tam úplně cítit. Vítr profukuje mezi písmeny a přináší změny. Déšť uklidňuje. Oheň... Hlína tam není. O to více je větru.
17.06.2021 21:27:12 | Kaj
Kaji děkuju, vlastně vítr v oblibě nemám, je to neodbytný všudypřítomný živel, co i do hlavy by se nejraděj nastěhoval, a když začne řádit, nestačím upouštět ...
17.06.2021 22:31:27 | Vivien
Tak já to tady vůbec neSTíhám
..a tady foukááá krásně.
Vidím jak si větřík s tvými vlasy hraje
..a PATŘÍ do
..láska.
Je krásná Vivien.
Ráda jsem četla. :) ;)
16.06.2021 19:58:03 | jenommarie
Když já s tou láskou jsem nesmělá :-) Ty myslíš jako??? :-)
Děkuju, já už jak je hezky, začínám mít toulavé boty, tak taky nevím, jak to bude s tim mým psaním teď...
16.06.2021 20:07:29 | Vivien
Srdci se neporučí :)
a nesmělost je pěkná vlastnost
..i k tomu patří.
No já pracovně plus doháním pak zahrádku a to doma. Užij si tulačko dnes krásný den a pozor na sluníčko..má být hodně silné:);)
Pa Vivien.*
17.06.2021 07:16:15 | jenommarie
Zlehýnka poskakuješ po slabikách
S umem varietního akrobata
Vynášíš čtenáře do výšin
Společně s draky
co děti vodí na svých nitkách
Dáváš zapomenout na zemskou tíži
15.06.2021 22:30:51 | kudlankaW
Márty, ty mě těšíš, tvůj komentář mě dojal. Moc děkuju.
ulítnout jak papírovej drak
a roztáhnout křídla
až do oblak
vzdor gravitaci
tíži zemské
oh ach
16.06.2021 09:46:58 | Vivien
O hola! Koukejme se, jak ses rozjela. A dobře* Jsem u tebe rád a vždy u veršů, které neklamou a nezklamou!
15.06.2021 22:11:00 | šerý
No vítej nedaleký, tedy nabrnkneš a chytám. Prvně vřelý dík a jsem velmi potěšená, že jsem nezklamala, obzvlášť autora tvého formátu. Co se týká klamání, to mi opravdu vlastní není. Jen, že by občas? Tělem? To ženy někdy dělávají, věřím, že muži velkoryse přimhouří oči :-)
16.06.2021 09:43:33 | Vivien
vidím, milá Vivien, Tvou dívčí duši jako na dlani**ST* :-D*
15.06.2021 17:51:46 | Frr
Jiří, jsi velmi milý, děkuju ti. Ještě jsem si pro jistotu zkoukla mé dlaně, nakolik jsou zbrázděné, no jestli ta má duše už tu někdy nepobývala ...
16.06.2021 09:35:34 | Vivien
Musela jsem si přečíst dvakrát...:) ST* o lásce a bez ní a přesto je jí v srdci plno
15.06.2021 15:30:30 | Isla
Tak tady se milá Islo veřejně přiznám k mým vnitřním pochodům, kam báseň zařadit. Nejprve mi roletka šla jasně k lásce, pak mžik a neé, romantické bude ta správná kolonka, jenže znáš to, člověk míní, život mění, a tak jsem zase skončila v kategorii ostatní :-) Děkuji ti, že přišlas.
16.06.2021 09:29:37 | Vivien
Milá Vivien. Moc se mi to líbí. Má to příběh, krásně znění. Občas i smutek. Však i život občas smutek má a Tvými ústy vše krásně plá.
15.06.2021 15:14:26 | mkinka