°
sedíme na pražcích,
vlak dávno ujel
a my zůstali
němí, v rozpacích
na rukou studí
nahota prvosenek
a Nostalgie zítřků
smíchaných v osudí
oči stínům slepé
hledí do budoucna
a kapka tekouc z čela
nadějí stále tepe
trochu mě mrazí
chlípná Osudovost
jak zametá s námi
tak ustupte, moji drazí
....jede vlak
...myslím , že je čas právě teď a tady naskočit do toho vlaku ...pěkné ...
20.03.2007 15:24:00 | WhiteSkull
...chlípná osudovost?...snad...někdy...většinou však je osud v každém z nás...nemyslíš? :-)))
15.03.2007 21:10:00 | Lota
A mě napadlo. sedíme na kolejích a čekáme na vlak. A vlak projel. A my sedíme. Čekáme dál. Bez slov, myšlenek a pohnutí.
15.03.2007 19:58:00 | Gregy
hodne se mi to libi. presne jeden z tech stylu ktery patri k mym oblibenym. chvalim a jeste spis skladam poklony... libi libi libi
15.03.2007 19:48:00 | Malá shnilá emotivní příšera