Bez názvu

Teď sedím u splavu vzpomínek
A lovím jednu po druhé…
Pokaždé zažehne mi v srdci plamínek…
Ať štěstím, nebo smutkem…

Pak někdo mne obejme kolem ramen
A zašeptá do horoucího ticha…
Netrap se, má malá…Pojď…
Snad jakoby se mne lehce dotkla pýcha…

Utíkám za mým andělem, utíkám v dál…
Klopýtám a on mne zvedá…
Zapomínám, že předtím si se mnou kdosi jen hrál….
Teď už nevnímám nic…

Vnímám jen tento okamžik,
kdy se anděl zastavil…
ohlédl se po mne, usmál se…
Jakoby se jeho úsměv po chvíli roztavil…

Jeho bílá barva v cárech stéká pryč…
A on se barví do černa.
Ach jak já nechtěla znovu oslepnout…
Být tak důvěřivá….

Teď už nevnímám nic,
Vnímám jen tento okamžik
Kdy mne políbil a s jeho rty
Odchází i má duše….

Já klesám jako bleskem podťatá…
On mne nezachytí, už ne…
Dívá se na mne svýma nevinnýma očima…
Odlétá...Nezvedne mne…

Nikdy více.