Je noc skoro akorát
a nechce se mi spát.
Báseň dá mi zdát.
A v duchu krás
i luna přijde zamávat.
Obloha není temná,
když tvoří se báseň
jemná a něžná.
Tak hladím do noci
a odháním nemoci.
Projdu básní
a stanu se třásní
a zaklepu na víčka.
Jsem přeci básnička
a trochu maličká.
Hladí mě slovíčka
a mluvím jako kočička.
Projdu k vám,
protože vás všeci
ráda mám.
A jdu spát na otoman.
Dobrou noc,
slova prostírám.
S vámi usínám.
jj Luna včera opravdu mávala... děkuju Jitu, pusa letí:*
14.09.2021 10:25:02 | Sonnador
Skáče Měsíc do básně
pod víčka tě lehtá
jedna sloka krásná je
druhá ještě čeká..
Zda se spánek doSTaví
zda se báseň složí.
Skáče báseň do básně..
Může za to Měsíc? ;)*
14.09.2021 09:03:29 | jenommarie
Milá Maruško, moc hezky jsi napsala. Krásný den Tobě.
14.09.2021 10:19:38 | mkinka
;) :) děkuji Jitu i TY měj krásný den.
14.09.2021 12:19:11 | jenommarie
Děkuji zlatíčko. Sluníčko nám svítí nejen maličko. Ty píšeš vždy milé psaníčko.
14.09.2021 12:38:01 | mkinka