Ztracená duše má

Ztracená duše má

Anotace: Náhodné vypisování se.

Ta svatozář, kterou mi vzali
garantuji že nenajdeš, asi ji eliminovali,
říkám ti, snažit se nemusíš,
dávno nejsem anděl, ani čert, to nepochopíš.

Láska ve mě dávno není,
nenávist v mém duchu také nepramení,
nahoru a dolů už cesta nejde,
asi jen jeden pocit se do mě vejde.

Vybuchuje to uvnitř jako sopka,
myslíš si, že jsem neštěstí kupka,
já však stojím na nohou,
nevzdávám to, ani náhodou.

Chci víc, proto se snažím,
však tvářím se že vše v životě kazím,
je roztomile jak o mém úsilí nevíte,
že jsem troska, co se nesnaží žít si myslíte,
to abych vám řekla že se mýlíte.

Chtějí mě sníst duši z těla,
vlastně ani nevím co ta žena chtěla,
přesto mě mnohem víc děsí lidi,
každý den doufám že se brzy odklidí.

Nikdy nevíš kdo může zbraň nabít,
čisté pro radost bezdůvodně zabít,
co když na každém kroku mě sleduje,
každý můj špatný skutek si pamatuje.

Kdoví zda v tom mobilu, někdo jiný není,
jestli se ti lidé za mnou zrovna mě nesmějí,
nejsem si jistá co vše o mě vědí,
bojím se, že nejsem dost dobrá, proto se tak divně tlemí.

Svět okolo je děsivý, hnusný,
já roky snažím se, smířit se s tím že je krutý,
všichni vidí sluníčka, květiny a duhu,
mé osobě však vidění ukazuje jen hrůzu.

Je to těžké pochopit,
nemohu se potopit,
už jsem se možná utopila,
a svou osobnost ztratila

Z očí teče černá slza,
rychle jako život, nejsem lůza,
abych ho nevyužila,
čas tím, být ve stádu zabila.

Ve skutečnosti nejsem tím,
kým se cítím být, jsem bohužel člověk jiný,
tedy někdy ano, už raději ani nevím,
možná že jsem obojím, občas pak stydím se za své činy

Sebedestruktivní myšlení,
sám sobě urážek vyřčení,
je skutečně to, co mě tahá na dno,
ostatní lidé by mě nezničili snadno

Je to jenom ve tvé hlavě,
tolikrát mi pravili, já pochopila to hravě,
však je to větší problém, než se zdá,
jen velmi obtížně, odstranit se dá.

Ani už nevím zdá mám existenční krizi,
třeba barvy uvidím již jen na televizi,
možná že vážně necítím nic moc,
po každém stejném dní, přijde zase totožná noc.

Nejspíš tento text nedává ti smysl,
protože moje vlastní mysl,
mu pravděpodobně rozumí jediná,
kdoví, třeba i ta tvá pochopí tato slova podivná.

Tak se s váma loučím,
nevím co bude dál, ale rozhodně nekončím,
držet se nad vodou stále se pokouším,
doufám že snad ještě dlouho vydržím.
Autor LilienRose, 30.09.2021
Přečteno 81x
Tipy 6
Poslední tipující: mkinka, blues, Iva Husárková, Akrij8, Fialový metal
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Jsem s Tebou. Snad ti to pomůže, když člověk už sám nemůže.

01.10.2021 21:34:52 | mkinka

Někdy od sebe sami čekáme víc než je třeba, Jsem rád, že se držíš nad vodou a píšeš. Člověk dozrává do podstaty sebe sama, v ten den ho obejme štěstí.

30.09.2021 23:54:12 | Akrij8

A nebo jeho štěstí nemá rádo objímání.

01.10.2021 12:32:58 | LilienRose

© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 | Facebook, Twitter