Návštěvnost
JAKO V HROBĚ
JAKO V HROBĚ
JAKO V HROBĚ
jednou až nebudu
a vzpomínku na mě bude chtít někdo číst
pochopí odkud a kam?
pozná snad
co nevím ani sám?
hodně jsem toho viděl
o cosi méně pak po svém prožil
přesto tak málo znám
že tápu poslepu i v sobě
bloudím ve vrstvách
stěží rozumím i době
co po mně vlastně chce
a já co mám chtít po ní
cítím jak zvoní někde hrana
v ozvěnách
komu však a čemu?
má skrytá tajemství ve mně mlčí jako v hrobě
mají přede mnou snad strach
nebo jen svazující trému?
Praha, 8.10.2021
https://www.youtube.com/watch?v=b_uvJkiPUts
Komentáře (16)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskNo... Možná, občas, někdy, trochu snad i já...
10.10.2021 02:32:26 | Koala
Tak to mě myslím i těší, díky :-)
10.10.2021 13:36:41 | Amonasr
...hlavně rozvážně...nevrhat se někam hloupě dopředu - třeba před auta do vozovky...(radím ti jak vlastním rodičům, už se to musí)...;-)
08.10.2021 17:14:17 | Marten
Tak jsem se Ami zastavila, u doby, co po mně vlastně chce a já co mám chtít po ní. A zůstanu u toho, že doba je štědrá, nezažila jsem válku ani hladomor a budu věřit, že u toho už zůstane i pro další pokolení. A co bych po ní chtěla? Asi víc tichosti a pokory. To ostatní lze při troše dobré vůle vypnout a skrytá tajemství v sobě? to nevím, to asi každý sám musí. Pěkně sis otazníků na víkend naložil, to nevypadá na hrob :-)
08.10.2021 16:07:56 | Vivien
V tom se spolu asi shodneme, Vivien - vyjádřila jsi to s patřičným nadhledem :-) A díky, že mě ještě nepohřbíváš... ;-))
10.10.2021 13:35:10 | Amonasr
Toliko fóbií v nás
dotváří mnohdy obraz úplně jiný..
vždyť tam za nimi..teprve TY pravé
..které..jsou tím celkem
obejmutí a tlukotem našeho nádechu
..až nebudeme zde ...k čemu mi souhrn
zda..druhý udělá si obraz
a zachytí..byť jen trochu toho..co jen zrnkem...z nás tu zbylo..
ach to už mi bude asi jedno.
Hezké zamyšlení Amonku*
Vždyť i mě se v mých sklepeních myšlenek..povaluje toliko otázek..některé zamykám:))*
Měj se krásně *ST
08.10.2021 12:19:08 | jenommarie
Myslím, že každý máme v sobě skrytá tajemství, po nichž ani není nutné za každou cenu pátrat, abychom se z toho případně nezbláznili. Vždyť co by to bylo za život bez jistého přídechu tajemnosti... Díky za pěknou reakci, Marie :-)
10.10.2021 13:33:03 | Amonasr
:))* jsou za život nasbírané..nejen radostné..a nač v rýhách svých bodat..je třeba se umět zdravě posunout..snad jen..když by mysl jinak nedala a bylo nějak zapotřebí, se s různými srovnat. Jinak ať máme chuť sbírat dál..po chutích života dle svých a které víme i známe, že jsou nám i příjemné, či přínosné. ;) i já TOBĚ moc děkuji Amonku* opatruj se a pěkný večer
10.10.2021 19:57:25 | jenommarie
Pátrání po smyslu a konání vnitřního života, je jak v mysli převracet Rubickovu kostku. "Jéé, že by už konečně... uf, sakra a opět nekonečně." Směřování člověka má jedinou jistotu. K prvému nádechu jsoucna a výdechem do konečné minulosti. Co se děje mezi tím, je vnitřně anonymní člověk, se kterým nic nenaděláme.
... a ten Bárta jak zachází s hudbou a texty* Můj oblíbený, to ses mi trefil do ucha.
08.10.2021 12:18:34 | šerý
To jsi vyjádřil moc hezky a k tomu i krásně poeticky - díky, šerý:-) A těší mě taky, že Ti k tomu Dan Bárta sedl stejně, jako mně :-)
10.10.2021 13:30:29 | Amonasr