ve tři padesát pět...

 

 

 

... se vzbudím

zapnu ohříváčky

počkám na svítání

 

nebudeš tušit

řekneš si tak brzy?

 

stejně

ze zvyku

natáhneš ruku

pohladíš srnče

rozvíříš hladinu

a křikem kačeřího rabab

se napůl probudíš

 

za převisem čáry

mě jako vždy nahmátneš

objedeš obrysy

a pro mou nečekanou

laxnost

naplno procitneš 

 

vzpomeneš si 

že mě netěší dva horizonty 

těsno společným očím 

 

až světlo protne

dej pozor

ať se nespálíš

dej pozor 

na svůj práh