Otevři náruč obloho modrá
ústa jsou souměrná, duše je cudná.
Po nebi nočním pak měsíc zvolna pluje
a závoj z hvězd se zlehka uculuje.
Ráno zas slunce oblohou modrou
pod jeho září hvězdičky chladnou
Slunce jak lev co loví malou myš,
myška si našla v temnotě skrýš.
Tak měsíc, co myšky spojenec
usmívat na zem bude se nakonec.
~☆~