On o ostřici pořezal se měsíc
nad ránem u rybníka vykrvácel bledě
krad světlo slunci, kradl ho i ze svic
a nehty ostříhal si, ale už jen v sedě
ty nehty, srpek po srpku
zářily jako okuje,
najít jdou podle zármutku,
když srdce ztichne, nebije
on o ostřici pořezal se měsíc...
Tak ta je..v boleSTných..pěkná:)
19.11.2021 23:50:45 | jenommarie
jeežiš, to je krása ST :-))
03.11.2021 04:02:34 | Iva Husárková
A ze srdce červánky
nocí rozlily se
na tisíc
Užasla jsem, taková díla jsou mi jak na míru.
02.11.2021 09:50:12 | Vivien