Osamělá duše

V koloseu římském osamělá duše..
dříve plná nadšení, přání a tužeb..
V té veliké stavbě žízní, snaží se najít vodu
Nevýznamně průměrná.. obyčejného rodu..
..tato osamělá duše bez zájmu a chtění..
..Žízní..nechce být uprostřed dění..
je to jen snění nebo trest za všechno to klení?
..Možná nepochopil jsem znění...
proč vlastně ta honba za vodou a stínem.?
Hřejivý paprsek slunce není tím klínem,
plníc duši nezájmem a nechtění se splínem.
Utopit splín snad v poháru s vínem..?
Poslední paprsek slunce a mžik oka ..
..jak horský pramen tváří se ta stoka..
..chceš žít..? Do toho.. dej si loka.
Dřív však než skončí tahle sloka,
vzpomeň na svou roli.. a to na otroka..