má to takhle každej?

vracím se domů
a už ve dveřích
mě vítá moje společnost
tvojí absence
zavřu za sebou
zamknu na dva západy
svléknu se
lehnu si
jsem zapomenutej
a na život už si jenom
matně pamatuju
miluju něco
co jsem nikdy neměl
a ty mi při tom
vůbec
nechybíš.