Face on Mars
Face on Mars
Zastesklo se mi
A tak jsem otevřel okno
a zamával jsem jí
Leží tam v písku
ztracena
.............sebou
zapomenuta všemi
ani mohyla
.......ani rov
či Marťanská Sfinga
Nebo pyramida
kde není třeba slov
aplaus, ani jiné slávy
Je poslední Marťankou
Zůstala
a počkala na Vikinga
aby ji pro mne objevil
Přichází jaro
volám na ni
Přivírá víčka
a úsměv jako má Mona Lisa
rozsvítí se jí po tvářích
Než přijdou prvé noční mraky
stačím jí zamávat
Je příjemné
být přítelem Marťanky
Není to krásné a zvláštní......?
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Je to poněkud zvláštní příběh-ale je dobře vymyšlen a tak body jsou namístě.Co se týká obsahu tak marťny nemusím.
18.03.2007 19:22:00 | s.e.n
nesouhlasím, mně se zkrátka líbí tenhle styl psaní-nepřemýšlení, jde to zkrátka ze srdce...
17.03.2007 23:25:00 | Riwaa
pokud bych měl vyřknout můj pocit z vašeho díla díla proto že toto nazvat básní je odvážností tak mé vnímání je na pochybách neboť nevím zda něco tak příšerného píšete naschvál ale každopádně hrůza
17.03.2007 22:04:00 | Jsem ten kdo jsem
