Emoce vyhodit,
Jak odpadky do černa,
Se srdcem marodit,
To je bolest příšerná.
Má mysl zase šílí,
Podvědomí chce zachraňovat
Šípy do těla střílí,
Ví, že mě tím bude zraňovat?
Odřený palec,
Úzkosti léčba skvělá,
Kdejaký znalec
By mi řek', ať jsem bdělá.
A ve tmě pokoje,
Myšlenky vyčerpávají vůli mou,
Chci i nechci boje,
Chci, ať mlčí, a do temna mě nezvou.
Kdyby tak šlo myšlenky zastavit,
nebo rovnou vypnout,
emoce do plusu roztočit,
mnohé bolesti se vyhnout...
Ach, Amiradi, preju Ti hodně sil (*)
09.01.2022 21:50:49 | Emily Říhová
Vím přesně, o čem mluvíš. Je to velmi zátěžový , když psychika nastolí komplikované přemýšlení a analyzuje veškerý uvědomění. Důležité je si vyčistit hlavu a jít tam, kde je dobře. Je spousta cest, kde nalezneš naplní a štěstí. Ovšem vše je přednastavený geny a najít to, je velmi obtížný.
08.01.2022 11:36:19 | Krahujec
Jj, někdy je lepší nemyslet a necítit nebo je to lehčí?.)
06.01.2022 18:23:51 | Constantine