Noc v údolí

Černá perla splynula s natavenými břehy rozsedlin

sukno spod krví zpocených koní náhle polehlo

a tříska v oku milenky orchideí

víří v hlubinách mrtvých moří

tuší bahenní vývěry...

Řka jak duní bubny a studí prach nocí

přesmýkám vřetena v kadeřích Venuše

bojím se perel na polštářích v říjnu tkaných

že pojmou moji duši za muže 

že už nepříjdu k pramenům zlatých měst

kde zpívají okroví ptáci sonety sametové...

Schoulen v batohu z vybuchlé hvězdy

napíšu ti voskem bez plamene

jak mi chybíš

hádanko hořkosladká...