Údolí stínů

V prostoru místo

tam zastavil se čas. 

Zamrzlo peklo

i vodě došel dech.

 

V vysokých ze skal stavěných zdech

necítit nic, vidět svůj dech.

 

Ve skále obraz 

věky je vyrytý

Oblohy přítmí

díky mu tu posílá

 

Je krásná ta silueta

vzpomínka minulého léta.

Tušení slunce 

tam v šedi duše.

 

Ani světlo,  ani tma 

Jen přízraky stínů plazí se skálou.

Pomalý tep země

Cítit je vybledlou travou.

 

Čas stojí 

mezi údery srdce

Studený dech

Pálí moje ruce.

 

~☆~

 

A stejně miluji.