Černá paní

Zrozena z temnoty

paní podivná v černém

V ruce knihu svírá

Probodla mě prstem.

 

Časem zpět mě tlačí 

prožít znovu.

Ona ví kam mě život stáčí

zná tu malou záhadu..

 

Do očí mi hledí

výraz ten nevnímám. 

Říká neptej se

osud ten přijde sám.

 

Vnímat to jinak

zádama do propasti.

Ona zná jedinná 

všechny mé strasti.

 

Ona je duše má

je temná a posedlá

Ona ví kdo jsem já. 

Přijde čas, ona a já

 

Splynutí sebe

modré je nebe

Zlaté slunce

Bílá paní.

Pochopení

 

 

~☆~