PROČ A JAK ?
Proč se člověk plahočí,
někdy na to nestačí,
co mu život přináší,
pak ho za to nesnáší.
Že prý, co mu život tropí,
člověk nikdy nepochopí,
nežli tady takhle žít,
že je lepší odejít.
Život ten se tomu brání,
prý nikoho nevyhání,
radí – zkuste jinak žít,
já vás nechám v klidu být.
Často ale sami lidé
nečiní jen bohulibé,
že jim leccos nestačí,
tak si život mrzačí.
Prožít život lehké není,
někdo má v něm utrpení.
Jiný ho má jinačí,
radostně si skotačí.
Každému však, to je jasné
jednou jeho život zhasne,
za čas ale Bůh ví proč
začne znovu kolotoč.
Život rozdá jiné karty,
tomu tyhle, tomu tamty,
a pak zase hrajem dál,
komu z nás co život dal.
Nekonečná hra, či pouť.
Ale jak z ní uniknout?
Krásné a moudře napsané
10.03.2022 10:33:39 | Protos1182
Prostě ji asi nehrát, když se to někomu nelíbí a chce něco jiného, ne? .)
31.01.2022 15:35:12 | Constantine
Stačí si zapálit ... Svíčku ?
Otevřít uzávěr od dvanáctileté ... Knížky ?
Nasát vůni tří růží !
Rty navíc zvlhčí ukazováček.
A pak může cokoliv otočit.
Na správnou stranu ... Té cesty.
Té pěšiny po pomazlení s kočkou a jít prostorem plných hvězd.
Která každá jediná.
Někomu patří.
30.01.2022 08:47:24 | Fialový metal