Podzimní krása jeřabin,
smutek spadaného listí,
kopretiny kladeš na svůj klín,
podzim opět léto svál,
Pěšiny mezi stromy
prošlapané zvěří,
ztrácí se v mlhách,
ztrácí se, když se šeří.
Takový je světa běh,
věnec si vážeš z kopretin,
radost střídá neúspěch,
i ta svíce má svůj stín.