loučení

loučení

 

 

 

 

 

když předzvěst sýčkuje

ještě zní nadějí

i strach tak živý dýchá a je

ještě jsou pohádky  

básně jak krajina

 

a přijde slunovrat 

paklíčem vánoc otevře branku 

poslední jablko

v jadérkách klidný den je klidná noc

 

zahrada v bílém

my v tmavých kabátech

bolest se opírá do prázdných míst

jak zima o jabloň

jak srdce o ticho

o židli hůl

 

vnější svět nepozná

co v nás se ztratilo

znova a znova přibývá stop 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor cestadolesa, 16.02.2022
Přečteno 328x
Tipy 18
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

.. nepozná ..

pocit stejný jako blues, Skácel dýchl

16.02.2022 18:50:31 | Vivien

líbí

Díky za souznění, milá Vivien:-)

16.02.2022 21:22:11 | cestadolesa

líbí

Tvá báseń opřela se do mne, bez strachu, jak život.
Hezky se mi četla opírajíc se o ticho, ve mě. Moc povedená..:)
P.S. připomněla mi tvorbu J.Skácela

16.02.2022 13:38:58 | blues

líbí

Mnohokrát děkuji. Ach, Skácel, kéž by:-)

16.02.2022 21:21:25 | cestadolesa

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel