Jaro

Zavoněl vinohrad,
ty učesané pěšinky
budoucího vína,
nektaru, co do hlavy vzlíná,
když přijde jeho čas.
Hrozny sluncem sládnou,
na lidské ruce čekají,
až z keřů je sklidí.
Své zlato jim vydají
a sudy naplní.
Víno bílé, víno rudé,
až přijde jeho čas,
pít se bude – právě,
ke své vlastní slávě.