Nad zemí pluje stín,
za ním zničená pole,
kostry rozvalin
a pláně holé.
Bolest a pláč
prostý slz a vzlyků,
železný karabáč,
zoufalství uprchlíků.
Nad tím vším dým,
pod dýmem plameny zla,
obětem ubohým
modlitba nepomohla.
Marně se slunce snaží,
zbavit zemi stínu,
jen vykoukne na zápraží
a cítí spoluvinu.