Návštěvnost
Žal
Žal
Už dýchá ve stromech
a nechce se vzdát
už balancuje na hraně
v krvavých střevíčkách
Až někam do polí
jsou slyšet tyhle vzdechy
s krutostí zápolí
jak polibek od macechy
Žal prudce mě probouzí
do kalného rána
jemu nic neschází
a já jsem zase sama
a nechce se vzdát
už balancuje na hraně
v krvavých střevíčkách
Až někam do polí
jsou slyšet tyhle vzdechy
s krutostí zápolí
jak polibek od macechy
Žal prudce mě probouzí
do kalného rána
jemu nic neschází
a já jsem zase sama
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
pěkný...takový jednoduchý, ale přitom to v sobě má nějaké kouzlo :D
26.03.2007 20:09:00 | arya
to znám...
19.03.2007 19:35:00 | jedam
až na ty poslední dvě řádky (takové klišky) se mi to četlo moc hezky
19.03.2007 17:41:00 | Miskitka
Hlavu svou dej výš
a nevzdychej.
Jsou tu jiní ,
jež srdce tvé zkřehlé zahřeje
19.03.2007 17:40:00 | Vivi.~2