Po půlnoční ulici,
viděl jsem dvojici tančící.
Potichu si k tanci zpívali,
ve vzájemném duší propojení,
my stáli v úžasu jak opojeni,
my stáli jen a jen se dívali.
Vznášeli se temnou nocí,
vítr jim k tomu vlahý hrál,
cítila se královnou, on byl její král,
oba byli v kouzelné její moci.
Jak často vidíme pár šťastných lidí,
co své štěstí roztancují ?
Obyčejně se lidé na ulici tančit stydí,
ale jsou i, co po ulici v tanci plují.
Tak tu se usmívám. Protože jsem to často dřív dělala, taková spontánnost s přítelem, když ještě byl. Vzpomínám, jak jsme u nás v loděnici roztančili rybí restauraci, a na náměstí při vinařských slavnostech lidé dělali prostor roztančenému Handrlákovi. Toto miluju, roztančené zpívající město.
15.03.2022 09:52:21 | Vivien