Královna podzimu

Ve žlutobílých šatech

s hnědým páskem

jsi jako průzračný

podzimní den

 

Rád se Tebou procházím

pod nohama nám šustí

všechny peníze světa

 

Učíš mě říkat

„Mám rád.“

Jako bych byl malé dítě

 

Opakuji po Tobě:

„Mám rád

všechny nehoráznosti

které Ti posílám“

 

„Mám rád

horečnatost očekávání

s otazníkem

zda ještě zareaguješ.“

 

„Mám rád

moře nejistoty

přes které se plavím

nevěda, zda Tě naleznu

na druhém břehu.“

 

„Mám rád

rozhovor s Tebou,

ve kterém mi umíš ukázat

že je ve mně někdo jiný.“

 

Potom se na mě podíváš

řekneš: „Pro dnešek stačí.“

otočíš se

po směru mého dechu

jako zkušená jachtařka

 

Sfoukávám lístky tvých šatů

jako svíčky na dortu

 

Přeřezávám

korpus kmenu

nasávám jeho vůni

kochám se kresbou dřeva

kocham Cię