Svitani

Venku již svítá,

ty s nocí odcházíš pryč,

majestátná jak Chrám sv. Vita,

od kterého zahodila si klíč.

Venku již svítá,

na okně jen mříž,

tvá slova do nitra vyrytá,

jak šedá myš hledající skrýš.

Venku již svítá

a vše zda se jako sen,

slunce paprsky nový den vítá,

jeho září jsem obklopen.

Venku již svítá

a s rozbřeskem vracíš se zpět,

hebká, něžná intimita,

starší jsme jen o pár let.