Stařec

Stár...

Sedím v houpacím křesle
a v rukou svírám overal své několik let mrtvé matky.

Sám...

Při vzpomínkách na životní zvratky, 
nevybavím si jediného přítele, který by byl tady.

Zemřeli...

Opušten dumám nad smysluplností mé prosté existence.

Vzpouzeli se...

Mé děti mým názorům, postojům, dlouho nemluvíme.

Naděje?

Přeji si být s přáteli, snad brzy.

Neděle.