Návštěvnost
Jas
Jas
Anotace: ?
Jas
Nebe modrým jasem plálo.
Bílá jak kost letí zem.
Prosíš mě stále, já nevím, co se stalo.
Že´s náhle tak svědomím unesen.
Stojíš rmoucem s tichou prosbou.
Bledý králi, jsi můj stín.
Můj zpěv je jen tichou hrozbou
Jednou ti však odpustím.
Nebe modrým jasem plálo.
Bílá jak kost letí zem.
Prosíš mě stále, já nevím, co se stalo.
Že´s náhle tak svědomím unesen.
Stojíš rmoucem s tichou prosbou.
Bledý králi, jsi můj stín.
Můj zpěv je jen tichou hrozbou
Jednou ti však odpustím.
Autor Gabrielle Taroka, 20.03.2007
Přečteno 408x
Tipy 1
Poslední tipující: pejrak
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
Jo už..:) unaven..usínám...jste super holky...ještě, že jsme se tam odchytli...bo jinak nevím..:)))
01.04.2007 11:34:00 | Favi
Tvoji poezii taky můžu a jsem ráda, že zas od tebe něco čtu.. je má chyba, že sem tu nebyla a čtu až teď, ale co už. Moc dobrá báseň...
20.03.2007 19:29:00 | BlackTangerine
... mám trochu problém s tvary jako "rmoucen" ... přijde mi to příliš knižní ... bacha, leze Ti sem CIA ... 8-)
20.03.2007 15:49:00 | JardaCH
odpuštění je někdy důležité.. hezká báseň
20.03.2007 14:09:00 | Najlin