Zbloudilá.
Dovedla mě zase k tobě.
Je to myšlenka,
emoce,
tělesná reakce
a akce.
Vzdoruju marně.
Jistoty.
Jediné, co máme,
že se zase vrátíš,
a já tu budu.
Ty budeš bohatý, úspěšný pán.
Já budu hrát zamilovanou kurtizánu.
Tak známým zacyklením,
v mžiku se změním,
z nezávislé ženy,
i když se za to nenávidím.
Vzruchy.
Ty nerozumné věci,
pro které ztrácíme dech.
Možná si nadevšechno cením
...nudy.
Možná bych ráda uzavřela tolik dveří,
Jenže nevím..
..kudy.
Ano, takové arie ze života. Umělecky zpracovaná bída ducha, bolest, empatie lásky i rozvernost. Vlastně lidské příběhy nevznikají, ale jen se s nuancemi cyklicky opakují. I díky umění, se s tím "odvěkým" můžeme konfrontovat.
Líbí se mi tvůj projev a poetické vyjádření*
01.05.2022 12:32:03 | šerý