Květina

já cítím se sám, nenechám to náhodě
nejlépe cítím se, při vodě
sednul sem si na místo svaté
ptáci mne opěvuji jsem celý v zlatě

zavřu si oči a hudba začne hrát
neni co víc si přát
všechny zvířata u mne začínají hodovat
já poslouchám a snažím se je jmenovat

všechny ty chvíle se všema
no není krása býti květina?
bez myšlenek těžkých
zbydou z nich jen kosti

mé stonky a listy stoji pevně
tu chvíli, kdy cítím se temně
nezapomenu na tebe, nechávám to náhodě.