Čert

Můj život dostal velký háček,

když mě jednou srazil vláček.

Tak jsem mířil do nebe,

výška až to zazebe.

Pak v nose divné šmrání,

to byl pád a né stoupání.

Ucítil jsem sýru, teplo,

tohle bylo jistě peklo.

Do nebe už se nedostanu,

no, kdo by chtěl do průvanu.

Prý k ďáblovi ať se posadím,

do kotle že se nehodím.

Místo křídel dá mi rohy,

na tu funkci mám prý vlohy,

Směnu mám vždy po desáté,

doufejte že mě nepoznáte.

Plížím se nocí potají,

pro ty co srdce nemají.

Ti co nemaj hrstku citu,

neschovaj se ani v krytu.

Těm co míra přetekla,

půjdou se mnou do pekla.

Zašlápněte toho zlobra,

nechte v sobě více dobra.

Pak nebude to žádný žert,

když navštíví tě Luboš, ČERT.