Dryjáčnická balada

Smrt u řeky seděla,

na svou kosu hrála.

Kdyby tak holka věděla,

že druhá za ní stála.

 

Zpívá se píseň na pouti,

jak jeden smrťák druhému,

krkem zakroutí.

 

Začala hrát ji druhý hlas,

té, co u řeky hrála.

 

Věděla, že dává čas,

co ji zbývá z toho mála.

 

Zpívá se píseň na pouti,

že smrt jednoho smrťáka,

druhého nermoutí.

 

Dohrály své mrtvé blues,

druhá tu první setla,

pak její staré kosti smetla,

a je připravila na funus.

 

 

Zpívá se píseň na pouti

o zlé a dobré smrti,

o těch co plaší kohouti,

a, co rychlé jsou jak chrti.