Měla’s telefon…
U toho rozhovoru
jsem byl...
Naštěstí.
Přinesl jen stín minulosti.
A vztek...
Vztek z nepochopení,
z bludu,
z falše
a dogmat,
vztek z nelásky...
Nalil jsem Ti panáka
a sloužil s Tebou tryznu
za Tvého boha,
který ležel
v bolesti
u Tvých nohou.
Zapíjeli jsme boha,
který jakoby ztratil
svoje božství…
Bůh a člověk
spolu
v nevěřícném úžasu
nad drzostí
a zlobou…
Bůh snažící se
zachránit svého syna
i dceru,
všechny svoje děti
před nimi samými…
Nalil jsem Ti panáka
a hledal s Tebou
boha tam,
kde není…
„Bůh je mrtev“
volal Jehova
a Ježíš plakal…
I bůh plakal…
A já jsem Ti
utíral
jejich
slzy…
Kapaly slzy na busty bohů...kapaly za samé: Směla bych?Mohu?...
... Sušíme slzy kolem hlav z olova...Kéž by tak zaplakal Alláh i Jehova.
06.04.2007 14:50:00 | Ayla
Dobrý den!:-)...jsem se konečně dočkala:-)...ani nevíte,jak jsem se šíííleně těšila na to,až si přečtu jak vlastně píšete :-)
01.04.2007 18:18:00 | Katka Z
Asik jsem neměla hodnotit, ups, už to tam spadlo. Nevím, co napsat ...
22.03.2007 13:08:00 | NikitaNikaT.
Krásné.A působivé,hlavně na toho-koho má.Troufám si hádat.
Kdyby neměl pod básní podpis,myslela bych,že to psala Levandulka. Je to v jejím stylu.
21.03.2007 18:12:00 | s.e.n
Dostal's mě lásko... slzy... díky...
PS: asi potřebuju panáka ;-)
(tentokrát si ho skočíme, jo? namaluj ho třeba na lino v kuchyni... ;-D) ;-*
21.03.2007 15:50:00 | Levandule