Měsíční sen.

Za svitu Měsíce
modré stíny,
postavy bez tváří
a jasný hlas zvonů.

Ve snu najvíce,
vždy a pokaždé jiný
příběh se podaří
v bezbarvém tónu.

Záhady vesmíru,
ve spánku zjasní
znavená mysl moje.

Na ručním papíru
trosky dávných básní
plných tajů a nepokoje.

To děje se, když Měsíc je celý,
ráno se probouzím rozechvělý,
a ze snu zbude jen
vzpomínka, že měl jsem sen.